Druhý díl této série se nese v podobném duchu jako ten předchozí.
I když poměrně čtivá, je i tato detektivka spíše průměrná. Zápletka v duchu "Záhady zamčeného pokoje", se v určité chvíli stává lehce překombinovanou a únavnou. Samotné rozuzlení pak patří k jedněm z největších detektivních klišé. Navíc se přiznám, že v tomto případě mě výrazněji nezaujalo ani samotné téma knihy, přeci jen vážná hudba a hudební nástroje, nejsou úplně moje parketa.
Na této sérii mě ze všeho nejvíc lákalo prostředí, v němž se měla odehrávat, bohužel to zůstává stále, spíše upozaděno. Možná je načase zvážit, jestli pro mě má vůbec význam, tuto sérii dočítat.

Spoiler

A ano, autor si neskutečně ulehčil práci a pojistil si, že vraha skutečně neodhadnete, tedy rozhodně ne podle indicií v příběhu. Jelikož nám, až do poslední chvíle, opomněl říct o jeho existenci.

Spoiler

Kdo tuší, tuší správně, nebyl to zahradník, bylo to dvojče.